|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
| |
|
| |
|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
|
Samuel P. Huntington a jeho přínos historické sociologii
Mrázek, Jaroslav ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Tato diplomová práce se snaží zmapovat základní koncepty v díle amerického politologa Samuela P. Huntingtona a poukázat na jejich přínosnost historické sociologii. Práce představuje nejdůležitější teze, zasazuje je do kontextu, eventuálně je porovnává s myšlenkami jiných společenskovědních badatelů. Součástí práce je úvodní seznámení s tímto autorem a vysvětlení volby jednotlivých studií, které tvoří její kostru. Práce se snaží popsat především koncepty, které se týkají sociální změny. Jedná se především o témata modernizace, demokratizace, vojensko-civilních vztahů ve společnosti, civilizační analýzy, multikulturalismu, krizi demokracie a krizi americké identity. Výklad se drží chronologie, ve které díla vycházela, a proto jsou témata představována postupně v pořadí, ve kterém se na ně zaměřoval Huntington. Pokud se k některému z témat autor vyjadřuje ve více pracích, pak chronologické hledisko ustupuje do pozadí a práce se snaží podat komplexní obraz zkoumaného fenoménu očima daného autora. V závěru práce hodnotí přínos Samuela Huntingtona historické sociologii a obecně pojednává o významu jeho díla pro dnešní společnost. Klíčová slova: vojensko-civilní vztahy, modernizace, demokratizace, civilizace, identita, multikulturalismus, politický řád, uni-multipolární systém, islám
|
host ::
RSS.